Architekt s vášní pro udržitelnost a Bauhaus II.

Architekt s vášní pro udržitelnost a Bauhaus II.

Pokračování rozhovoru Lenky Novotné s Maximilianem Klammerem autorem veletržního stánku pro Plastii

Ve své práci designéra a architekta, který se zaměřuje na upcyklaci, spojuje svou vášeň pro geometrii a vytváří formy, které vznikají na základě jedinečných vlastností použitých materiálů. Pružnost těchto materiálů mu slouží jako základ pro tvarování. Jako zastánce udržitelného života rád pracuje na pomezí digitálního designu a fyzické realizace, kde hlavní roli hraje počítačem podporovaný parametrický design a ekologicky udržitelné, recyklované nebo recyklovatelné materiály, stejně jako digitální výrobní techniky.

Máš v oblibě udržitelné a ekologické projekty. V čem je tento projekt stánku ekologický?

Jak již bylo zmíněno, udržitelná kritéria lze při realizaci veletržního stánku splnit na více úrovních. Kromě toho nejviditelnějšího – použití přírodních materiálů, jako je borovice přímořská a laky na bio-bázi, a také vyhýbání se plastovým či kovovým dílům v konstrukci – hrají tyto materiály i další důležitou roli. Jsou určeny pro dlouhou životnost, a tím také dlouhodobě šetří materiálové a finanční zdroje. Kromě toho hraje významnou roli modularita, protože se stejnými prvky lze realizovat nejen různé konfigurace stánku, ale také vystavovat širokou škálu produktů. A v neposlední řadě, kompaktnost hraje také klíčovou roli při realizaci konceptu udržitelného veletrhu. To umožňuje ušetřit přepravní objem v logistice, a tím snížit emise CO2 uvolňované během přepravy.

Co bylo v projektu naopak zklamáním, nebo co se nepodařilo dosáhnout?

Koncept je navržen pro variabilní veletržní stánky v rozmezí od 5 do 100 metrů čtverečních. V počáteční fázi bylo pro tento účel plánováno mnohem více možností, než bylo nakonec realizováno. Vyvinutý systém je dražší, ale z hlediska udržitelnosti navržený pro mnohem delší životnost než konvenční koncepty veletržních stánků. Zda toho lze dosáhnout, bude nyní testováno v první fázi. Jsem přesvědčen, že pokud se potvrdí životnost a flexibilita konceptu, bude možné realizovat další rozšiřující etapy.

Dá se říct, že se trend ekologického/udržitelného přístupu objevuje více a častěji v rakouských architektonických realizacích? Nebo jsi výjimka?

Bohužel mám zkušenost, že udržitelnost a ekologické myšlení, které za tím stojí, zejména v interiérovém designu, nejsou časté. Obvyklé je napodobení přírodních materiálů, které jsou trendy. Jde spíše o to, aby firma byla vnímána jako ekologická, než aby tomu tak skutečně bylo. Nízkoenergetické budovy se nyní staly standardem, protože se ukázalo, že dodatečné náklady se po nějaké době vyplatí. Otázka spotřeby zdrojů a vnitřní energie /embodied energy/ se však téměř nikdy neřeší, také proto, že důsledky ovlivňující naše životní prostředí nejsou na první pohled viditelné. Udržitelné bydlení je exkluzivním luxusem, který si bez kompromisů může dovolit jen málokdo, a většinou jej praktikují ti, kteří se vědomě rozhodnou pro skromný životní styl. Ve většinové společnosti to existuje hlavně ve formě proklamací. Doufám, že společnosti jako PLASTIA půjdou příkladem a přeji si, aby spotřebitelé dokázali rozlišovat mezi skutečně žitou udržitelností a greenwashingem. Nakonec to bude záviset na právních rámcích, jako je vyčíslení uhlíkové stopy, která nás všechny bude nutit žít udržitelněji.

Věřil si na začátku spolupráce s firmou Plastia, že z toho něco zajímavého vznikne?

Zpočátku jsem od tohoto projektu neměl žádná očekávání. Jsem obecně velmi otevřený novým spolupracím a experimentům, protože často vedou k neočekávaným synergiím. Jakmile jsem si uvědomil, že je do mě vkládána plná důvěra, věděl jsem, že to bude určitě vzrušující projekt.

Jaké projekty na spolupráci s námi /Plastia/ teď nosíš v hlavě ?

Jako designér a architekt jsem se v posledních letech věnoval především upcyklaci v interiérovém designu, a intenzivně se věnuji digitálnímu designu a výrobním procesům, jako je 3D tisk. V současné době se 3D tiskárny nepoužívají pouze při prototypování, ale také vyrábějí nové bytové doplňky. Ve spolupráci se společností PLASTIA, významným zpracovatelem plastů, chci z jejich odpadu vytvořit velkoplošný nábytek na míru.

Jakým projektům by ses obecně nejraději v budoucnu věnoval?

Ve své budoucnosti chci pokračovat v práci na průsečíku digitálního plánování a výrobních technik, které berou v úvahu vlastnosti materiálů. Samozřejmě vždy s ohledem na různé aspekty udržitelnosti. Mým cílem je ukázat, že dobrý design, sociální kompatibilita a ochrana životního prostředí nejsou v rozporu s krásou, ale mohou se harmonicky prolínat.

Zdroj: LinkedIn Lenky Novotné